Oséti, osíti, osáti
Oséti, osíti, osáti, oseji, él, el, íl, il, ál, et, it, át, etí, ití, átí (dříve: osen, ení); osí- vati, osévati = zaseti, besäen, be-, ansamen, übersäen. D. — co: pole. V. Pojď tam na to sv. pole, jež pán světa osívá. Sš. Bs. 43. — Br. O. dědinu. Jel. — co čím: zemi obilím. Háj. — kdy jak. Na zimu málo osili. Háj. Osívá cizí poje na třetí mandel. Ros. Rolí ob rok osívali. V.