Osidlati; osídliti
Osidlati; osídliti, il, en, ení = osidlem chytiti, zaplésti, in 'die Schlinge fangen, ver- stricken. Myslíš sobě sto cest, kudyby osidlati a oklamati mohl. Boč. exc. 1410. — koho: nepřátely, St. skl., něčí srdce. Ben. Jestli že by srdce zlý duch osidial. Št. 267. — (komu) co čím. Jeho hrdlo provazem osi- dlavše. Leg. Osidlavše svými pasy modlám hrdla. Pass. Někoho lstivou řečí o. Výb. I. Maje osidlo, jímžby osidlal nohy jeho. Boč. exc. Osidla jeho mnohú řečí lahodnú. BO. Čáry lidi osidlovala. M. Člověk osidlán hřie- chem (praeoccupatus). ZN. Osídlen jsi slovy svých úst (illaqueatus). BO.