Osidlo
Osidlo, osídlo. Cf. Mkl. Etym 295. Pro délku slabiky druhé svědčí Štítného Řeči: osijdlo, 19. b . k osijdlu, 19. b., osijdla lécie. 19. b., 26. b., svět osijdl plný, 44. a., v osij- dla, 119. a. a Solf : s osýdlem. 88. — O. = provaz, laqueus. Ž. wit. 9. 6. a j. Pusť tele k pluhu osidlem (al.: s osidlem) Sv. ruk. 271. — O. = pletka atd. O. biedy. Kar. 24. On mne jest vyslobodil z osidla lovčích. Ž. kl. Abych na vy osidla vzděl; Upadnouti v o-dla. Št Kn š 70, 152 Protož pán Ježíš věda o-dla sobě připravená od zákonníků řekl jest. Chč. P. Ktož o. připravuje dru- hému, sám v ně často upaduje. Arn. 1460.