Osiřeti
Osiřeti, 3. os. pl. -ejí, el, ení = osaměti, svých zbavenu býti, verwaisen, eine Waise werden. Jg. — abs. Takť osiří matka tvá. Br. Již jsem tak osiřel, jako javor v lese, když s něho list opadá, on se smutně nese. Sš. 462. — po kom: po otci. D. I osta žena osiřevši po dvú synů a po muži. BO. Když země osiří po pánu a bez pána jest. Tov. 6. — s kým. Osiřela s osmi dětmi. Ros. — kdy. Osiřelo dítě o půl druhém létě. Suš. pís. Ale že v letech osmi osiřal. V.