Oslnouti
Oslnouti, cf. Mkl. Etym. 307. — proč: pro přílišný pláč. Pass. mus. 428. — čím. Smrtelným strachem oslnuvše. Hr. ruk. 161. O. žádostí, milostí. Št. Kn. š. 92., 127. — jak. V náhle oslnula. Výb. II. 1588. Jedním okem o-nul. Pass. mus. 475. — kdy. Mezi tím jeden hynst o-nul. Půh. II. 39.