Břečeti
Břečeti, brečeti, ím, 3. pl. čí, e (íc), el, ení = jako koza, ovce křičeti, bečeti, meckern, blöken. Koza břečí, brečí. D. — B. = vře- štěti (plaerren). To dítě pořád břečí. Us. Nechajť jiný břečí, ty mlč. Výb. I. — B. = břinčeti, břinkati, klirren. Kde tvé střiebro břeči? Rozm. Duše s těl.