Ostroha, ostruha
Ostroha, ostruha, y, ostrožka, ostruž- ka, y, f., bodec u nohy, u paty h pobádání honě, koňský bodec, Sporn, m. Jg. Ostruhou bůsti, ostruhy přičiniti. V. Jezdec ostruhami koně pobádá. Kom. Zabodnouti ostruhu. D. V botách a ostruhách. D. Kůň stavní na ostruhu. D. Tak rychle běželi, jakoby na ostruhy vzati byli. Solí. V ostruhách někoho trestati (kvapně, vztekle). Vz Trest. Č. Jezdec zatíná ostruhy, pojímá koně v o-hy; jezdec koně na ostruhy béře. Pt. Bez ostruh na koně nesedej. Šp. Konio-hy přiložiti; koně v o-hy, na o-hy vzíti. Šp. Bodec u ostruhy. Šp. — O., kosť ptačí, ostružka, das Schüssel- bein der Vögel. Slov. — O., bodec, tyč s ostrým hrotem, der Stachel. Slonové o-hou se po- bízejí. O-hou po sobě hnáti. Kom. L. Posud na Mor. Ktk. — O., pobůdka, Aneiferung, f. O-hy potřebuje ne uzdy. Br. Dodal mu ostruh (línému). Č. Vzal ho na o-hy. Pk. — O. kohouta, der Sporn. Kohouti ostrohami se tepou. Jel. — O., rostlina, vz Ostruha. Jg. — Vz Ostrožnice.