Ostrý
Ostrý. Cf Mkl. Etym. 227., aL. 262. O., acutus Ž. wit 51. 4 O. hloží. Výb II. 35. Ostrým kláti. Hus III 165. Klání s ostrým. Výb. II. 40. — jak. Meč na obě strany o. Hus I. 402. — O. =špicatý. O. oblouk. Posp -- O. = bystrý. O pes. Škd. Na něco ostrým okem zříti Hdk. O. řečení. Dk. Poet. 490. — v čem. V hádání sv. písma o. (důmyslný). Pass. raus. 467. Cf synon. bystrý a ostrý v Brt. 8 3. vd. 180. 2. — O = přísný. O. slovo. Ž. kl. — O. = stlny atd. O výzvědy (spojené s útokem) NA. III. 83. O. stín. Stč. Zem. 117., za- úpění, smích, Vrch., přídech, Ndr., narážka, Hrts , půtka. Lpř., hlas, Dch , ton, rým, Dk. Poet. 406., protiva. Mus - - O = drsný O. smích, Us. Pdl., vzduch, Hrts., vřesk trub Kká. K sl. j. 175. Cvrčků ostrá pí- seň. Vrch. — O = smělý, řezký. O kom ďábel vie, že jest jemu ostr. Hus I. 261. V těch věcech je o. jako břitva (rázný). Šml. Osv. 1880. 144. — O. = ostře ukazující. O. brejle, dalekohled. Mj. — O = ostře vy- nikající. O. obraz. ZČ. III. 192. — O., chlum u Berouna, vrch u Felbabky ve Zbirovsku, Krč., u Litoměřic, Řvn. 162.; O. Hora, Spitz- berg u Šaclíře, Krč.; Ostrý Vysoký, hora u Ústí, Řvn. 149; O. Vrch u Dobříva, Krč.; O., Wostray, restaurace u Milešova; O. Ká- men, Rausenstein, ves u Svitavy. PL., Sdl. Hr IV. 116, VI. 209., Rk. Sl.