Ostří
Ostří, ostrá strana věci, die Schärfe, Schnei- de. O. nože, D., hrotu. Jel. Ostří klínu (tlustá jeho strana: čepec). Sedl. Bradýř holí ostřím břitvy. Kom. Ostřím v to udeřil. Reš., Prov. Ostří meče od sebe odvrať = nebezpečná jednání. Mus. Meč za o. bráti nelze. Kdo s ostřím hraje, smrť vede k tanci. Pk. O. něčemu vzíti, die Spitze abbrechen. Dch. O. hřbetu, Rückensehneide, f. Dch.