Ostřiti
Ostřiti, ostru, ostřel, ostřen, ení; ostírati — okryti, decken, umhüllen. — co, koho čím. Opona, jížto bylo lože ostřeno. BO. Ostřela sem (postel) dějnicemi. Prov. 7. 16. Ostřel jsem prachem tělo mé (své). Ben. V. O. koho zlými slovy. St. skl. — co čemu. Ten má krásen učiniti ten dóm, prostra na po- dlahu viery pokoru a ostra čtyři stieny na- dieji. Hus.