Ostřižek, ž
Ostřižek, žku, m., co střižením uťato, uříznuto, Abschnitzel, n. Ostřižky od papíru, D., nehtův. V., vlasův, mosazné (ostružky, Schrotmessing), vlny od sukrra (chlupy z ostří- haného sukna, die Flocke, Scherhaare, Scher- wolle, der Abgang). Jg. Polštář ostřižkami (lépe: ostřižky) vycpaný. Kom. — Ostřižky na sukně — kraje neb šlaky u sukna, die Anschrote. D. — Jg.