Ostuditi
Ostuditi, il, zen, ení; ostouzeti, el, en, ení; ostuzovati = prochlazovati, studeným dělati, abkühlen, kühl machen; očarovati, bezaubern; oškliviti, ekelhaft machen, Ekel beibringen, ostudu činiti, Schande machen. Jg., Kat. 2153. — co: jídlo, železo. Us. Ta příhoda ostudila jich přátelství (chladnějším učinila). Jg.— co, koho komu (čím).Ne- múdrá žena chtíc kúzly o. muži jinú (ženu), sama Bohu ostydne (zoškliví se). Št. 41. O. někomu pravdu. Kat. 2153. Někomu pokrm o. Krab. Mysl sobě tu věc ostudí. Kom. Zlé skutky někomu o. Leg. Ostudí si babici, vezme v úmysl mladici. Lom. — koho v čem, čím. Hledí v tom bližního svého kaziti a ostuzovati (jazykem lživým. Jg.). Rvač. — se = ostuzenu býti, kalt werden; oškliviti se, znechutiti se, ekelhaft werden, aufhören zu gefallen. Jg. Jídlo, povětří se ostudilo. Us. Co se tam ostouzíš (meškáš)? Nej. Co se ostouzíš (štítíš)? Kinský. — se proč. Nechtí se pro pravdu ostuditi. Hus. Budu se pro někoho někomu ostouzeti. Us. u Chocně. Ktk. — se komu. To se mi už ostudilo. Cyr. Muž se jí ostudí. Reš. Div že sě jim neostudí pro zlé bydlo jich dvorenie. Zk. 65. — se čím: svým dvořením. Víd. list.— se kde, u koho. Rk. Zlý jazyk kde koho u všech ostouzí. Da. — se čeho = přestati něco milovati. Ten se peněz neostudil. St. skl. — Šm. — se s kým s nestoudným člověkem zacházeti, pachtiti se, sich scheren, sich abgeben, sich rackern, Verdruss haben. Jg. S tím lidem se často ostouzel. Br. Nechci se s tím ostouzeti (zlobiti). Us.