Ostýchati, ostýchati se
Ostýchati, ostýchati se (m. ostydehati se, Gb. Hl. 116., v obec. mluvě šp. oslej- chati se, vz Oslýchati) = báti se, styděti se, štítiti se, sich scheuen, scheu thun, sich schämen. — s inft. O. se něco učiniti, bojo- vati, V, někoho prositi. Ml. — Ros., Kom., Br., Zk. — se čeho: práva, V., práce. Jel. Neběž jako divý, ostýchaje se lidí. Mudr. 288. Dítě má se o. starších. Kom. Did. 163. Nic se neostýchá Boha, Ht. Sl. 222. — Brt. S. §. 94. — se v čem. Ve všem se tu ostýchá. Lom.