1. Osvětiti
1. Osvětiti, il, cen, ení (na Slov. osvatiti) = posvětiti, heiligen, weihen. — co, koho (čím): holuba. Rad. zvíř. Zemi tu svou pří- tomností osvětil. Martina. O. zákon (schváliti). Zlob. Osvěcovati sě (počechu) blyskoty. BO. — se. Osvěť se jméno tvé. Ros. Cierkev slaví dny mnohých svatých, ješto se osvětili (svatými stali). Št. 10. Tito se o. chtie, hanějíc naše bohy (chtí svatosti nabyti). Kat. 2211.