Osvítiti
Osvítiti, illuminare, Ž. wit. Zachar. 79., Ž. wit 66. 2.; illucescere (intrans). 76. 19., 117. 27. — co: svíčku, Praž arch. č. 1047. Wtr., světlo, Výb. II. 1335., slepé. Ž. wit. 145. 8., Hus III. 69 Račiž srdce mé o. Výb. II. 25. Duše sv. osvěť mne. Mž. 11. — čím. Něčí srdce sv. duchem o. Krist. 1. a. Ho- spodár dobrým příkladem má svú čeleď osvěcovati. Št. Kn. š. 97. — co komu kdy. V tom luny zář jí známou o-la tvář. Mcha. -- co jak. Kmit měsíce mdle o-val údolí Šml. Buoh skrze nejvyšší kuor Se- rafinóv o-cije nižšie kuory Št. Kn. š. 123.