Osvoboditi
Osvoboditi, il, zen, ení; osvobozovati = svobodným učiniti, zprostiti, retten, ledig machen, befreien; odvaditi, entledigen, be- freien ; z poddanosti propustiti, svobodu dáti, freilassen; soudu zprostiti, neodsouditi, oči- stiti, ledig sprechen, lossprechen, nicht ver- urtheilen. Jg. — koho (akk.) čeho: práce, služby, strachu, povinnosti nějaké. V., žaloby. Buďtež mého soudu osvobozeni. V. Osvobodili jej činže a všech ostatních poplatkňv. M. Poh. II. 34. Zb. - Sl. Uh. I. 1. — co, koho od čeho: od obecné práce a povinnosti. V. Někoho od daní a obtížností obecných, Kom., od platu, berní, břemen obecných, Ros., od vojenské služby. Nt. — co, komu co. Smil- stvo si velmi osvobodili (dovolili). Hus. Město obležené osvoboditi. Jg. Lichvu lidem o. (dovoliti). V. Dnes sobě osvobodíme českú zemi. Háj. Statek někomu o. (poddanosti zprostiti). V. — komu čeho. Kdyby jim všecko volno bylo, kdo ví, čehoby sobě oni neosvobodili (nedovolili). Kom. — koho, co před kým, před čím: před nebezpečenstvím. Žer. — Br. — koho z čeho: z moci otcovské. Us. — se = svobodna se učiniti, b) osměliti se. Osvobodili jsme se v Bohu našem mlu- viti vám směle. Br. — se nad kým čím. Nad čeledí tvou osvobodí se (mnoho si dovolí). Br. — Pozn. O-ti často se může jinak za- měniti : Vysvědčení chudoby jsou od kolků osvobozena =nekolkují se, jsou kolku prosta. Brs. 121.