Ošklivosť
Ošklivosť, i, f., nechuť. O.je takový stupeň nepříjemnosti, jenž sám v sobě již vyzývá k činnému odporu. Hš. Vz více v S. N. Ab- scheu, Ekel, m., Scheu, f., Grä'uel, m. V. Sytosť o. přináší. Kom. Má k vínu o. Ros. O. míti nad něčím. D. Něco v o-sti míti (něčeho se štítiti). Chč. 66?. O. nad něčím, lépe: z ně- čeho : Lítosť je o. nad hříchem, lépe : z hříchu. Šr. Jest mi v o-sti; višel, přišel mi v o. Zk. Děti a ženské mají žáby v o-sti (nebo: o- škliví si žáby. Vst). O. k něčemu míti. lépe: v o-sti něco míti. Jv. Kati u Turků v žádné o-sti nejsou. Vrat. 8G. V o. někomu skrze něco upadnouti. Bart. 1. 31. Ve smyslu pře- neseném: v o-sti něco n. někoho míti v ohavnosti, nenáviděti, verabscheuen. V o- šklivosti mne mají. Br. Vzíti koho v o. V. Někoho v o. dáti, J. tr., Akt. m. Ferd.; ji- ným někoho v o. uvozovati. Br. — O., še- rednosť, ohyzdnosť, Hässlichkeit, Garstigkeit, f. O. tváři, Us., ženy (nepěknosť). Záv.