Ot
Ot, a, m. = otec. Sr.: H. Jir. Slov. pr. I. 71. — Dobrovského Slovanka. — Brandl. Obrana. 21. — J. Jir. v Mue. 1878. 146. — Komenský. 1886. 498. — Geitler v Obzoru brn. 1879. 350. — Mus. 1859. 333., 1860. 59. — Bartoš v Osvětě 1879. 533. — Ge- baurův Výklad un. čt. 1877. 18. — Jir. Prove 231. — Arch. X. 534. ? — L. Píč v Archaeol. pam. XIV. 1887. 110. (Mš). Kott. Slov. II. 437. Ot = otec, ?????-rcm/9. Msn. Od. 137., 209.