Otčím
Otčím, a, ?., pl., otčímové. Der Stief- vater. V. Otčim, není proč psáti otčím, Pk.; ale píše se tak skoro všeobecně. Manžel vdovy provdané je jejím dětem z prvního manželství otčímem a ony jemu nevlastními (pastornimi) dětmi (pastorky). Pt. Otčím a macecha na pastorky ne tak laskaví jsou, protože žádný z nich rodičem není. Kom.