Otruby
Otruby. Mkl. Etym. 228. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Opisky (dod.). Kdo se míchá mezi o-by, svině ho sežerou. Chch. Sedla si jako svině do otrub; Jako myš v o-by se uvalila (o nevěstě bez věna, která se do dobrého místa dostala). Us. Vk , Svěd. 1499. f. 17. Kterak nemá (chléb) být černý: páni vezmú běl pro sebe a sedláku zůstane holá o-ba. Němc. — O., Wotrub, ves. Blk. Kfsk. 1205., Rk. Sl.