Ovce
Ovce, e, f., gt. pl. ovcí (pastýř ovcí, ZN., Flav., Lom.) a ovec (Smil v. 1298., V., Kom.); ovečka, ovčička, ovčinka, y, f. Kollekt.: brav. Jehně, jehňátko ; brakyně, bračka, bra- kovnice ; beran, skopec, cáp, zubkyně, ba- hnice. O., ovis, das Schaf. Vz Frč. 380., Schd. II. 432. O. dvouzubá (dvouletá), vy- rovnaná neb dvakrát stará (tříletá), jalová (na Mor. bíra), kadeřavá, chlupatá, vrtoh?avá, Jg., prašivá, vrtohlavá (vrták, vrtačka), ošlechtěná, zšlechtěná, očkovaná, bílá, (bě- lice) ; s krátkou hustou vlnou: bira, birka; bílá s černýma nohama: parčucha; krope- natá: pirula: malá hezká : paňátko ; rohatá : rožkaně, kornuta, rožkatá o.; černohubá : vakeša; plesnivé barvy: laja ; kudrnatá: pistrule; tlustoocasá, hustovlná, řídkovlná, chudovlná, jalová (nedojná), březí; nadutá: bouchor ; neostříhaná: runatá ; ostříhaná, holá, krotká n. pecačka, dojná; která nechce dáť jehněti píti: nestálka, nestávalka ; dvou- zubá (dvouzubka), čtyrzubá (čtyrzubka; už dospělá), šestizubá (šestizubka), osmizubá (osmizubka), krajinská, španělská, sedlská, domácí, divoká, sardinská, cyperská, ame- rická, obahnilá (která má jehně), anglická, merinová, tatarská, uherská; ovčí stádo, brav; listí, liz, lízání pro ovce; střih, stříž, stříže, střižba, plavení ovcí. Šp. Ovce stří- hati, holiti. V. O. se obahnila. D. O. bečí, Pt., se kotí, Mz. 48., se obřezí; kopec ovcí, Us. S ovcemi vystávati, rouhovati, košaro- vati, pokošeřiti (pole jejich bobky hnojiti). Šp. Ovce plaviti, přezimovati; o. pošla, zhy- nula, scípla (odešla). Šp. Na ovce se volá: pošem (poď sem). D. Ovčákovi ovcí stádo se svěřuje. Kom. Z vlka hltavého ovečkou učiněn. Br. Jest pravá o. Jg., Lb. Vz Po- korný. Rci vlku pateř a on vždy k ovci. Učí vlka pateřům, a on by raději ovci. Kočka myší nenechá, liška slepic a vlk ovcí. Stádo ovcí vlku poručils. V. Za krále Holce, když byla za grešli ovce (nikdá). Jg. Když ovci střihou, koze řiť lupá, nebo: Ovce střihou, kozí řiť lupá (když někdo se tepe a na druhého to padá). Č. Točí se jako vrtohlavá o. Vz Pitomý. Č. Zdá se býti co o. a trkal by co beran. Vz Pokrytec. Lb. Tichých ovec se mnoho v jednom chlívku směstná; O. bez pastýře není stádem; Dobrá ovce nebečí, ale mnoho vlny dává; Svatý kříž, ovce stříž; Učiň se jen ovcí a vlci hotovi (budou); O. neposlouchající pastýře kořisť vlků. Pk. Pre jednu ovcu nedržia valacha (pasáka). Mt. S. Jde-li kdo kam a uvidí-li stádo ovcí, šťastně pořídí. Vz Zajíc. Jedna prašivá o. všecko stádo nakazí. Morbida saepe pecus totum corrumpit ovile. Dl. Jsou-li na boží narození vrchy bílé od sněhu, budou ovce mnoho dojiti. Kda. Ovečka jest na Zlínsku a jinde vzor pokory a trpělivosti, u Němcův: dummes Schaf. Brt. O ovcích vz KP. III. 228. — Ovečka, svinka, beruška, Assel, f., Kellerwurm, m. D.