-ové
-ové k??c. ???. a vok. pl. u, chlap a dub': chlapové, dubové (řidčeji v nářečích), vz Gb. H. ml. III. 1. 48.; u, oráč a meč': mu- žové, koňové, mečové, vz ib. 105., -ěvé, -evé; u, víádyka': vládykové; vz ib. 198., -y; u, panoše' (novotv. m. -ě, -e): zprávcové (v ně. pravidlem), vz ib. 230., -ě, -e; u, hosť, vz ib. 342., 346., -i; u, kámen': kamenové. Vz ib. 407., 409., -i. V této koncovce si Pa- lacký libuje: nálezové, oudové, papežové, ústavové atd. Vz Mtc. 1901. 156.