Ovšem
Ovšem. Ad 1. Ne proto, aby je zkazil a o. zahubil. Otter. I. 4. Cf. Hr. ruk P. 79., 82, 906., 951., U. 535. O to se zasazovali, aby ten národ o. nebo v díle vyplenili. Brt. S. 3. vd. 121. Cf. Bž. 136., Ž. wit. 57. 2, 57. 12, 54. 3. Ovšem nerijte na sě. Št. N. 68. Jižto nic o. nejmějiechu (penitus, zcela nic). Pror. Jer. 39. 10. Kdyby slunce ztra- tilo krásu, o by měsiec krásen nebyl. Št. Uč. 55 a. (Ovšem m: o všem = zcela, úplné, gänzlich; V překl. z lat. = penitus, omnino, utique; kladné strč. měsiec jest o. krásen = nč. měsíc jest úplně krá en; záporné strč. měsiec nenie o. krásen = nč. měsíc není nijak krásen, v ničem krásen a p ; kladné ovsem udrželo se také v záporu, ale tu se- třen jest s něho význam starý a vtištěn mu vyznam jiný = treilich; význam tento pak rozšířil se odtud tou měrou, že vý- znam starý zanikl doceia a slovo ovšem v pojetí novočeském znamená jenom to, co německé freilich. List. fil. 1883. 253. Gb.) — Ad 2. Tu řeč, když už o. celé domluvíš; Chválu vzdachu Jesu Kristu laskavému, vždy o Bohu mocnému. Kat. 851., 2223.