Břidký
Břidký = umazaný, schmutzig. Kluk b. Slez. Tč. — B. = mastný (ne jalový, lyko- vitý). B. sádlo. Na Zlinsku. Brt. D. 201. — B., ekelhaft fett o. gross. Slov. Ssk. — B, = acerbus, trpký, odporný, ohyzdný. (Brt. D. 201.) Co jest na světě břidčejšího než smrť? Řeč šerednú od ženy slyšeti ohyzdno jest a břidko. Hš. exc. (Št. Kn. š. 102.) B. řeč! Ó smrti! kak jsi velmě b-ká věc! Št. Kn. š. 111., 271. Břidké pití (octa a žluči). Sv. ruk. 295. 28. Cf. Mkl. Etym. 22.