Ozříti se
Ozříti se. Susedov Janíčko kone vrané češe, dycky sa oziera, čo mu milá nese. Obr. Ps. — nač. Ozřev se na ni. Výb I. 354. A jakž brzo nosidl zavřel, na židy sě za sě ozřel. Sv. ruk. 128. Ježúš se na ně ozřev. Hr. rk. 253. Na něž se ozřev pravil. Pasa. mus. 361., 362. — se oč. Keď ju ja opustím, kto ozrie sa o ňu? Slov. Orl. III. 44. — proč Prečo sa človek ozre, keď naňho volajú? Preto, že nemá na zadku očí Slov. Rr. MBš.