Břich
Břich. Vz Šrc. 129., Mkl. Etym. 22. Na Zlínsku a j. břuch, na Slov. bruch, u Rych- nova puťárek. Cf. Pandero. Ad 1. B. otylý, tučný, der Schmeerbauch, řez břicha, der Bauchschnitt. Nz. lk. Na bříšku své matky. Pass. mus. 278. B. visutý. Slov. zdrav. 40. B. nadýmající se, nafoukané. B. má nad- břiší, středobřiší a podbřiší. Vz tato slova. Stff. Tím hlava prázdnější, čím břicho větši. Shasp. Tč. Blechu mu může na břiše zabiti (o tlustém, také o tom, kdo se hodně na- jedl). Us. Dbv. B. brouků v širším smyslu abdomen, v užším smyslu venter. Kk. Br. 1., 8. Mäkší ti bude chrbát ako brucho (tak té ztluču). Slov. Zátur. Na plném břichu veliká hlava. Tč. — B. = žaludek. B. jsou nej- lepší hodiny. Č. B. pásti. Hus I. 236. B. je neuprositelná věc. Km. Utonul v břichu (mrhač). Lpř. Když je v břiše, budem tiše. Dbv. Kdo naložil do břicha, rád se jazykem potýká. Pk. B. nerozumí žertům; Přetěžká věc je prázdné břicho. Bž. Oči by jedly, ale brucho nestačí. Vlk. Tvrdá hlava, měkký břuch (kdo nechce něco jísti, nedostane nic). Us. Brt. — B. v bot. = strana vorečku, kde je šev z krajů listu plodového srost- lých, která, je-li ve květu více jednoho vorečku, k ose květové patří. Rst. 150., 401.