Ozvati se
Ozvati se, ozvu n. ozovu se, ozvi se (ozov se, zastr.), al, ání; — ozývati se = volajícímu odpověděti, sich melden, ant- worten ; zvuk odrážeti, wiederhallen; ohlásiti se, nemlčeti, mluviti, einreden, laut werden, sich hören lassen, sich melden, widersprechen, Jg.; na Slov. opověděti. — abs. Neozývá se duch. Kom. Ozval se pes, jelen, nedo- statek. Us. Kdo jsi tu? ozvi se. Ros. Kdo se první ozývá, z toho se to dobývá. Prov. Vz Oheň. — se v čem. Pánět otcovské velení ozývá v tom se vítání. Sš. Bs. 36. — se kde, kdy (oč). V lese, v klenutí hlas se ozývá. Ros. Proč se nikdo v té při o svou spravedlnost neozval (neohlásil) ? Ros. — se čím. Ozvěte se nářkem, hory doly. Brt. S. §. 145. Hudbou ozýval se veškeren les. Jabl. A ta řeka vzdechem ozývá se. Sš. 97. Nebe pláčem se ozývalo. Prot. 159. — Koll. — se odkud. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. č. Slyš, jak z útrob hory dutý hřmot se ozývá. Jabl. 326. — se k čemu. O. se k žalobám. Plk. Bůh v milosti k němu se ozval. Br. Pán k reptotu samosvětců farisej- ských ozývá se parabolami. Sš. L. 147. — Kram., Plác. — se proti komu, proti če- mu. J. tr. O. se proti takové nespravedl- nosti. Ml. — že. Ozývají se hlasové, že bude válka. Ml.