OžitiOžiti. —
abs. Písmo staré ožívá. Gb. Tehda ten učenník ožil. Pass. mus. 386. Jak si ožil? Jiří v. 250. —
komu. Že bys mně moheu (mohl) ešče ožiť, ešče bych ti daua košelu zuatem (zlatem) šiť. Sš. P. 165. —
čím. Hvozd ožil řečí lidskou, ruchem vozů skřípajících .... Vrch. —
jak. Les náhle ožil. Vrch. Syn jeho byl počal oží- vati duchovně. Št. Kn š. 88. —
O. =
oži- viti, živým zase učiniti. Těžke jeho ožiti. Brt. N. p. 337.