1. Pa
1. Pa-, předpona, znamená něco napodo- beného, nepravého, pozdějšího, špatného, na oko pravého : pablesk, patisk, pačesy, padě- lati, pastorek, pahor, pahrbek, pajeď, pa- louch, patoky, pařez, paběrky, paměť, pa- louk. Mk., Mkl. B. 3.61. — Po- m. pa- (a se- slabilo se v o): parob — poroba, pahuba — pohubiti, pachuť i pochuť, paprslek — strč. poprslek; podobně pro- m. pra-: pranárod — pronárod. Gb. Hl. 77. Vz Bž. 36.