Pád
Pád. Cf. Rk Sl. P. člověčenstva; drtící p. laviny. Vrch. P. říše, Šb. F., zpětný vody, Rgl. ledový, Mour., po nakloněné ploše, Mj 154., dábelský Št. Kn. š. 72. Cf. Rk. Sl. Nešťastným pádem s koně přišel o život. Šmb. Kdyby ho pádu (porážky) uchovati neráčil (Bůh). Výb. II. 1389. Vy- soké věže těžší p. mívají; Těžký p. za to vzal. Pž. 62, 118 Mohú viděti, kakým pá- dem letie z takého duostojenstvie v kakú propasť. Št. Kn. š. 143. P. v hřiech Hus I. 292. Kdo příliš vysoko chce, jest častěji pádu podroben. Exc. — P. Bodákem v pád! Fällt das Bajonnet! Čsk. — P. = rychlý běh a p. Kdybych pádem nebyla letěla, už bych jí nebyla viděla. Vhl. Dělal několik neděl do pádu (nakvap). Us. Ať to veme pádem sebou (najednou) Mor. Rgl. Pádem bych byl na to zapomněl Dch. Stal se pá- dem starostou. To nepude pádem. Us. — P — neštěstí. Království české vzalo velký pád V. Přisáhání nepřivykajte ústa tvá, neb mnozí pádové neb příhody v něm. Hus I. 108. — P — každé ze 14 vyobrazení kří- žové cesty Ktistovy. U Polič. Zkr — P. = stav. Žena byla v jiném pádu U Žink. Fč. — P. v mluvn. O p. jmen. Cf. Kvř Ml. 40.