PadouchPadouch. Mkl. Etym. 229. P. slove ten, když je kdo na smrť odsouzen přísežným soudem a potom jeho té smrti zbaví mocná ruka; ožení-li se a bude-li míti děti, ty děti jeho slovou padouši, protože jejich otec padl pro statek v soud a od soudu k smrti, od smrti k mocné ruce a tak se všemi syny není svoboden, nýbrž starým právem na- zváni jsou padouši. Rkp. m. Loun v P. arch. 1876. 615. Cf. Padúch, Kram. Slov.
