Pahýl
Pahýl, u, pahýlek, lku, m., seschlý, ulá- maný stromek, že z něho málo nad pařez zbylo, der Stümmel, Stumpf. Přes p. pa- dnouti. Sych. — P., osten na tmu, der Stachel (am Dorn). Planá jabloň má pahýly. Má p. v noze. — P., pazour, die Kralle. Jg. P-ly (Stümpfe) slovou spáry jelení tuze ušla- pané. Šp. — Pahýlatý, stachelig, krallig. Jg. Šelmy mají prsty pahýlaté. Vz Pahýl. Krok.