1. Páchati
1. Páchati, páchám a páši, zpáchati, páchá- váti, činiti, dělati, tropiti, hlavně o zlých skutcích, machen, thun; begehen, verüben. Jg. Strany časování vz Mazati. — abs. Děti nepáchejte (nežertujte). Koťata páchajú. Na mor. Zlínsku. Brt. Na mor. Drahansku. Hý. — co. Paštež své veselé. Ms. 1410. Jg. Dítě co pácháš (== děláš) ? Na Mor. Udatné skutky p. Troj. Mnoho dobrého p. Sch. P. zlé, ha- nebné skutky, V., Kom., vraždu, hřích, Us., oplzlosť, nečistotu, D., ukrutenství, hane- bnost', nešlechetnosti, nepravosť, Br., Jg., Rk. — co jak. Oni neuposlúchali, ale podlé obyčeje svého dřevnieho páchali. Bj. — co s kým: hanebnosti, mrzkosti s někým p. D. Cizoložství s ní páchal. Štl. — co nad kým. Sami vraždu nad sebú spáchámy. Rkk. Páchá nad ním ukrutnosť. Jel. Dci měl a nad ní přítelé velikú žalosť páší. Pass. 773. Ona nad vámi, což jí libo, páše. Pass. 835. Tak trýzň nad nimi pacháchu. Výb. II. 11. (Pass.). Co pášeš nade mnou?Výb. I. 80. — Leg. — co komu: škodu pánům. Puch. —- kde. By v nás tak páchali mrtví (počínali si). Leg.— co proč. Hřích k vůli ďáblu pášete. Štelc. — co na kom: násilí. Ml.