BřístiBřísti, strb. bresti, bredą. Sloveso toto patří svou samohláskou korennou do řady
a, jak svědčí strh. bresti, bredą, a stupňo- vané brod, brodB; kořenné
e seslabilo se však dále v B, načež sloveso toto přechází do řady
i. Tedy
břid ve tvarech infinitiv- ních,
brd- a
břd- (
brt
d-) ve tvarech prae- sentních a vedlé obého i
břed-: praes. brdu a bŕdu, imp. brdiech, břdiech, mft. břísti, aor. břidech. Gb. v Listech filolog. 1883. 111.
Cf. Mkl. Etym. 20. —
kam. Póvod má do vody břísti. Kád. pz. 69
. V řeku b. Pass. 360. —
za kým. Pohnaný má za ním (póvodem) b. Kád. pz. 69. —
kdy. Ale mysl stále bředá
v noci. Sš. Bs. 197.