Palice, e, palička
Palice, e, palička, y, f. Dříve a posud na Mor. a na Slov. — hůl, kyj, Stock, m., Stange, f. P. pastýřská. Aqu. P., hůlka na procházku, Stock. Na Ostrav. Tč. — P., na Slov. rána holí, Stockschlag, m. Dali mu 20 palic. Plk. Uderenim 24 palic prestupnika karhati (trestati). Na Slov. — P., kyj s ně- jakým sukem n. bakulatou násadou na konci, Kolben, Schlegel, m., Keule, f. Zblízka p-cemi (kyji) odrážejíce. Kom. J. 718. Kyj palicu málo kdy zadrží (slabší silnějšího malo kdy přemůže.). Rkk. 22. Padá z kyje na palici (ze zlého v horší, z bláta do louže). Trefil jsem z kyje na palici. V. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil jsem na palici. Ros. Za pý- chou palice chodí. Us. Trefil kyjem na pa- lici (přišla kosa na kámen). Jg. Proti palici není šermu. Č., Lb., Bart. Vz Moc. Utiš se, vždyť slovo není p-ce (chlácholíme tak toho, jejž jsme slovem urazili). Us. v Kunv. Msk. Přinesl sám na sebe p-ci. Vz Trest, Neštěstí. Č. Tak se tou řečí pojednou omráčil, jakoby na něj s palici z lesa vyskočil. Vz Leknutí. Č. Mnozí dali sobě dětem tu palici vzíti, na stará kolena musili nouzi a psotu tříti. Kaž- dému bláznu se p. jeho libí. Ale proti tomu zase sluší blázny palicí holiti. Reš. Nedávej bláznu palice (nerozumným moci a vlády). č., V. Nevaď se s bláznem o palici (v čem kdo se kochá, neber mu toho). Ros. Dostal blázen palici. Mus. Musím tam jíti, by p. lítaly. Mus. Má úštipky co palice (hrubé). Sych. Psy p-ci za zvěří honiti. Klín p-cí doháněti (násilí užívati). Jg. Pod něčí p-cí býti (pod mocí). Na Slov. Dřevěná p. V. P. má dva konce. Mt. S. Vz S. N. — P. k roz- ličné potřebě a tudy rozličného tvaru, der Schlägel. P. na hlínu, der Stampfschlägel. Podlahu p-cí nabíjeti (beranem). Kom. J. 551. Drvoštěp palicí klín dohání a štípá. Kom. 7. 529. P. na dláždění (beran), der Boden- schlägel. V. P. železná ve mlýně, der Perl- hammer. P. na hroudy. P. k hmoždíři (tlou- ček), der Stössel, Schlägel, die Mörserkeile, der Stämpel. V. P. na buben, der Trommel- schlägel. P-čky na klaviru (klávesy), die Döcklein, Tangenten. P. u dveří, der An- klopfer; na krajky (Klöppel); u mydláře. Pistillchen, n.; na hlinku u hrnčíře, Thon- schläger; u koláře, Schlägel; u plechaře, das Fausteisen; u kloboučníka, Schlagholz, n. ; k letování, die Löthkolbe. Jg. P. ruka- vičkářská, die Wendespindel; p. u nabíjedla, der Setzer am Ladzeuge. Bur. P. k štípání, truhlářská (malá, prostřední, veliká), kyjanka, kamenická (malá, veliká), bednářská, sochař- ská; klempířská, na maso. Šp. — P., vše, co na konci tlusté jest, ku př. kotrba, der Hirn- schädel. D. Ten chlapec má tvrdou p-ci (s příhanou) = hlavu. Vz Neústupný. Lb. Máš seno v palici. Us. Tč. Má svou (tvrdou) palici. Us. Všk., Brt. P. na klobouk, Hut-, na čepce, Hauben-, kloboučnická, Rollstock; ježková, Igelkolben, m., špendlíčí (hlavička), Stecknadelkopf; u jilců. P., jelení hlava. Šp., Boč. — P. = otok nádobí mužského n. žen- ského, die Geschwulst der Schamtheile. Jád. — P. sýra = bochník, Käselaib, m. — P. na jeteli, makovici, lnu. D. Vz Pálka. Kopf, Knopf, m., Samenähre, f. — P., šách, je klas mající vřeteno dužné, tlusté a masité. Schd. II. 207., Kk. 39. P. vodní (na rákosí), Rohr- kolbe. V. Z rákosí bezsukého (na něm p-ky rostou), podřezaného rohože dělají. Kom. J. 140. — P., u planých stromů uříznutá větev, která se oštěpovala. Us. u Hořic. Hk.