Památka
Památka = paměť věci stalé. To sme si vzali památkou. Us. Vk. Aby to pro bu- dúci p-ku zaznamenali. Výb. II. 711. Co vzpomínka subjektivně, to znamená p. ob- jektivně. Syn vzpomíná matky zemřelé (vzpomínka) a má po ní prsten na památku. Vz Vzpomínka, Upomínka. Brt. S. 3. vyd. 188. — P. = věc atd. Mám po něm p-tku. Wtr exc. Nejstarší památka jazyka českého. Jir. Vz Tf. Mtc. 294. P-ky písemné, umění výtvarného, arehaeologické, místopisné, Us. Pdl., umělecké, historické, krasopisné. Mus. 1880. 385., 387. Cf. Jg. H. 1. 721., 722. — P. = plamatka. Mllr. 101.