BřitvaBřitva, břitvice, e, břitvička, y, f., (od břiti = holiti, stříhati. Jg., Šf. Sr. břitký = ostrý; b. nůž = nůž holící. S. N.). Scher-, Barbiermesser. B. anglická, na duto n. rovně broušená. Cn.B. ostrá, berná, jemná, tupá, Jg., zubovatá. Us. B. plochá |k pracím mikro- skopickým. Vz Nástroj). Cn. Řemen na ob- tahování břitev. Cn. Někoho břitvou holiti. Kom. Břitvou se pořezati, krk proříznouti, někoho poraniti atd. Us. Tonoucí břitvy se chytá. Jg. Bez břitvy někoho oholiti (ošiditi). Jg., č. Jde jako po břitvách. Pk. Jako po břitvách stoupati (choditi). Jg. Státi (býti, seděti) jako na břitvách (na šidlech). Vz Ne- bezpečenství, Strach. Č. V ústech má med a břitvu za pasem nosí. Č. Jde ostražné jako po ledě, jako po břitvách. Ć. — Vz Břit- vice, Břitvička, Opatrně. —
B., tanec český. Mus.