Pamatovati
Pamatovati. — abs. Umřel na kříži, jakožť pravie a pamatují, u veliký pátek. Št. Kn. š. 12. — co. Naše muky pamatuje. Výb. II. 13. Pamatuje Žižku (o starém). Us. Kšá. P-val pár pátků (byl stár). Us. Jrsk. Pamatujme poslední příchod hrozný, aby- chom . . . Hus II 14. — nač (s čím). Na nás pamatujte s podílem kořisti. Osv. I. 268. P. na své přísahy, Bart.117., na stará, zlá léta. Sá. Na každého p-la dříve než na sebe. Osv. I. 183. Ty na to pamatuješ jako valach na Hříbě. Val. Vck. — se, koho v čem Já se v tom nepamatuji. Svěd., Arch. VII. 198. P. někoho v něčem. J. tr. — čeho. Brt. S. 3 vd. 43. a. P. — se oč. O stravu sě chtie úředníci p. Půh. 1. 273. — co čím. Aby (hospodář) jim (čeledi) po- věděl, co kterým hodem p-jeme (slavíme). Št. N. 57.