Paměť
Paměť, i, f., pamet?, z koř. m?n (m?n-íti), cogitare. Schl. P. mohutnost duše, kterouž nabyté představy v sobě schováváme a oplo- zujeme, das Gedächtniss. P. jest činnosť duše, kterou se představy tak vybavují, jak byly prvotně u vědomí. Pod týlem p. jest, kteráž pochopené a rozsouzené věci k bu- doucí potřebě schovává. Kom. J. 345. Hvěz- zdičkami po kraji znamenanými p-ti pomoc činiti žádný nebrání, nýbrž rada jest. Kom. J. 741. — Marek. P-ti co poručiti (v p. uvésti) chceš, opětuj často. Kom. J. 733. Z paměti se učiti něčemu. Sych. P. věrná, dobrá, silná, nevěrná, špatná, slabá n. krátká. Pž. Z paměti něco odříkáváti, Sych., doslovně, do slova říkati. V. Lhář má z p-ti lháti anebo se na paměti míti. Reš. Zná to z p-ti (je v tom zběhlý). Us. Učí se to na zpamět. Us. Něco na p. vzíti. Sych. V p. něco sklá- dati, Kram., sobě vtisknouti, Marek, vložiti; v paměti složiti. V. Do p-ti přivésti, na p. přinášeti něco. Bern. V p-ti něco míti, sná- šeti. V. V p-ti držeti, zachovati, nedržeti. Sněm. Vězí mi v paměti, ku p-ti přijíti, na p. padnouti, míti v čerstvé p-ti, z p-ti něco vypustiti V. V p. něco si bráti. D. Starci p. mdlou mají. Žal. To mu v čerstvé pa- měti zůstalo. Cyr. To mi není v p-ti. D. Z p-ti vyjíti. V. Vyšlo mi to z p-ti. Us Nikdy mi z p-ti nevypadá. V. Z p-ti vyra- ziti, vypustiti. V., Br. Nechce mi to z p-ti (i. e. jíti). Sych. K p-ti sobě přivésti, p. si obnoviti, V., J. tr., na p., v p. uvésti (při- pomínati). D. Zase na p. přijíti. V. Ku p-ti ponouknouti; p. probuditi; mdloba p-ti. V. Má p. už chodí spat s Homerem. Šml. Jest děravé p-ti Us. P. lidská velmi jest děravá a krátká. Br. Dobré p-ti člověk; p. ztratiti, p-ti neměti na něco. V. P. tratiti; p. ho opouští. Us. P-tí něco obsáhnouti. Pr. m. Přichází mi to k p-ti. Nz. V p. si vštěpo- vati; řeč z p-ti. Nz. Nepřichází mi to na p. Er. Býti při p-ti. Nz. P. vytočiti (excu- tere, V.: vyraziti). Ep. Pog. 30. P. v těle, mysl v čele a žádost' v srdci; Kolik známe, tolik v p-ti chováme; Dávej s rozumem a beř s pamětí. Pk. Tolik víme, kolik v pa- měti držíme. Kom. P., pokladna moudrosti. Kom. P. cvičením se množí. Kom. D. 102. Páni mívají děravou p., sind vergesslich. Bs. Z p-ti počítati (lépe než: z hlavy). Kmp. — Vz S. N. — P., vzpomínám, Andenken, n., Erinnerung, f., Gedächtniss, n. Boha vždy na p-ti mějmež. Sych. Na p-ti něco míti. Pass. Jen po p-ti něco dělati. Dch. Ktož má Boha na p-ti. Smil v. 1302., 1509. By svú hanbu jměli na p-ti. Dal. 126. P. někde osta- viti. Dal. 117. Z p-ti vyhladiti. Dch. Neviděl sem ho už kdy, ani nemám paměti = dávno. Mor. Brt. Z p-ti vyčichnouti, vypadnouti, vz tato slovesa. Skl. V. 28. Z příhody na p. jim přijde. Chč. 298. Nejlépe zaplatiti za p-ti (dokud nezapomeneme). Us. V p-ti něco míti. Kat. 2001, Alx. V p-ti býti. Není toho p-ti. Jel. Zůstane nám to v stálé paměti. Us. Z p-ti vypadnouti (v zapomenutí přijíti). Bern. Vyšel jsem z p-ti lidem. Br. P-ti hodný. Har. P. obnoviti. V. Veršem jinocha toho p. zvelebil. Jel. K budoucí věcné p-ti lidské na jevo vydati. V. Důkaz pro věčnou p. J. tr. Není mi na pamět let, aby bylo takové osení vyžilé. U Rychn. Sladká p. V. Zaklínati děti pamětí domova, lépe: pamětí na domov. Km. Matka na paměť bráše všecka slova. Pass. 908. Jest mi v p-ti, že ... Arch. I. 162. P. mám od 60 let, že ... Arch. I.163. Abyste tento list pro budúci p. ve dsky vlo- žili. Zř. F. I. Poněvadž se nesnášíme v jedné paměti strany příčiny k odložení předešlých soudů. Žer. Fol. 16. Varovalť sem se toho a na to paměť sem měl. Hl. Móže ve dsky vloženo býti ale s dobrú p-tí, kterak a kde se stalo, kteří páni pří tom byli a kdo po- taz panský vynesl. O. z D. Povolí se k tomu, aby svědkové takoví na budoucí a věčnou paměť zavedeni byli. Kol. 22. Sen sšel mu s p-ti. BO. Muž věčné paměti hodný. V. Čerstva je p. dobrodiní s obojí strany čině- ných i přijatých. V. V paměť vejde všude jméno tvé. Kom. Tuto ještě sluší na bu- doucí paměť znamenati. Bart. Aby lidé mohli to, co se stalo, ku p-ti přivoditi a ji obno- viti. Bart. To čiňte na mú p. ZN. Ku p-ti přivésti. Břez. Za čerstvé p-ti něco udělati, aby nezapomněl. Zb. — P., dobrá n. zlá pověsť, Andenken, n., Ruf., m. Dobrou n. zlou p. míti, po sobě zůstaviti. Jg. Dobré, svaté, slavné p-ti. V. Amos Komenský, muž nesmrtelné p-ti. Sych. Dobrú p. ostaviti. Smil v. 822. Jakož jsou tvoji předkové dobré p-ti učinili. Arch. I. 17. Jakž o tom obecný nález králem Vladislavem slavné paměti uči- něný to v sobě zavírá. Jř. F. I. — P., čas, na nějž zpomínáme, věk, Zeit, f., Gedenken, n. Stalo se to za p-ti otců našich, předkův. V. P. lidská, sto let. V. Nad p. lidskou. Sych. Od p-ti lidské; pokud p. lidská dosahuje; od časů, jichž není paměti. J. tr. Za naší p-ti. V. Za lidské p-ti. D. Přes p. lidskou (století). V. Kněz pod obojí od p-ti lidské vždycky tam býval. Něco podobného za p-ti lidské se nepřihodilo. Sych. Není p-ti lidské, aby který sněm tak dlouho trval. V. Od p-ti světa. Us. Za p-ti naší příhoda se zběhla. Kn. — P., pl. paměti = spi- sové a poznamenání o věcech minulých, hi- storie, zpráva, Geschichte, Nachricht, Er- zählung, Denkwürdigkeiten, Merkwürdig- keiten, f., Denkmal, n. P. z kněh městských. Er. Psané p-ti. Jg. Staré, starožitné p-ti. V. P. těch věcí, kteréž se staly. V. P-ti věci stalých spisovati; potomkům p. zanechati. V. Nachází se v starých pamětech. Ros. Dal zapsati paměť, in die Gerichtsgedenkbücher eintragen lassen. Gl. 214. P-ti zemské, die Landtagsgedenkbücher. Vz Památné knihy. Gl. Vz Žer. Záp. I. 10., 179., II. 39., 69., 134., 135. — P., každá věc k upamatování sloužící, památka, Denkmal, Andenken, n. Pěkná po něm p. zůstala. Jg. Paměť jako věčnou a nikdá neumírající po sobě zůstavíš. Háj. — P., písemné vědění, die Nachricht. P. někomu o něčem dáti. Plk. — P., svědectví, vysvědčení právní. Zeugniss zum ewigen Gedächtniss. Jg. P. někomu o něčem dáti. Pr. m. Činiti p. o něčem. Troj. Kázal sobě dáti o tom p. poznamenanou. Cr. Původ táhl se na paměť pánův a vládyk, oni vy- znali paměť a dali stané právo. Nál. 158. Ze smluvcův umřel-li který, tehdy živí pozůstalí p. snésti mohou, seznání učiniti, jakoby všickni ještě živi byli. P-ti kde se snášejí o porovnáních lidských, tehdy na čem se větší počet smluvců snese, to od práva přijato býti má. Kol. 39. — P., mysl, úvaha, ohled, Sinn, Gedanken, m., Rücksicht, f. Nemám to na p-ti. Jel. Mysli na to vší p-tí. V. Lhář má z paměti lháti anebo se na p-ti míti (in Acht nehmen). Reš. Takéž, králi, pravím tobě, tys vzal na se břiemě vážné, třebať v tom paměti snažné. Smil v. 1012.