Paměť
Paměť. Mkl. Etym 188. V MV. nepravá glossa. Pa. Jg. Slnosť. 33. P. = mohutnosť duše atd. Pamjať. Sš. P. 13. P., memoria. Ž. wit. 9. 7. Černochové, Číňané a j. mají velikou p. Ženy si lépe pamatují než mu- žové. V mládí je lepší p. než ve stáří. Nej- lepší p. je ve 14. a 15. roce. Lidé tělesně slabí mají lepši p. než lidé silné konstituce. Vesnické děti maji lepší p nežli děti měst- ské. P. slábne úmorným živobytím, velikým fysickým namáháním a přílišným čtením. Ráno jest p. lepší než večer, v létě než v zimě, v poledne než v půlnoci. Delanais. P. a vlastnosti její. Vz Sborník 1858. 120 P. hotová, mechanická, obsáhlá, rychlá, soudná či judiciosní, trvalá, vtipová či in- geniosní, známková či semiotická; věrnost', obsáhlosť, mechanismus p-ti. Dk. P. 79., 80., 81. P. rozumu, memoria intellectiva, citu, m. sensitiva. Hlv. 249. Učí se tomu nazpamět. Us. Vz Nazpaměť (dod.). Mam p. od lavice (u kamen) ke kamnům (krátkou). U Litomš. Bda. Po paměti ve tmě něco dělati, nach dem Gemerke; Vzíti si něco na p., k p-ti. Dch. Sluší míti na p-ti, že. . Mus. 1880. 476. Sotva ji na p. (k p-ti) při- vedli (vzkřísili). Kld. 219. V p-ti něco sdr- žeti. Št. Kn. š. 1. Z p-ti to vše vyjde; Aby Boha uvedlo (písmo) v p. Št. Kn. š. Aby KM-ti z p-ti nevypadlo. Vš. Jir. 356. Ale jež jest p. člověčie u prodlení času k zapo- mnění hotova, protož. Život p. Jež. Krista ze 14. stol. Kdo nám potřeben, toho z p-ti známe. Bž. exc. Kdo na sobě šat zašívá, ztratí prý p. Us. Jak lid p. sílí. Vz Mus. 1854. 551. — P. = vzpomínání. Člověk v štěstí p. tratí. Sá. Vám k p-ti, zu euerer Erinnerung. Dch. Na p. vám piju! Zl. Prahu 1889. č. 21. Za p-ti to napiš. Vk. Takovej zimě není p-ti. Us. Msk. Proto nemá jejie p. sníti z vašich srdcí; Čiňte to ku paměti mé. Št. Kn. š. 43., 218. To je nad p. lid- skou, undenklich. J. tr. Nemám p-ti, kdy jsem ho potkala. Us. Lg. Sv. paměti císař Karel IV. Pož. 5. Od králové milosti dobré p-ti. Půh. II. 626. To se za mé p-ti u desk nepřihodilo. Vš. 131. Rač dobré p-ti přieti. Výb. II. 26. Na to p. mějte; Měl se na p-ti (na pozoru). Abr. Milostivou p. na své lidi míti budeme. Arch. rkv. O takové věci svú p-tí nevím. Arch VII. 43. Přivésti ku p-ti řeč, kterou . . . Bart. 44. Dali sú sobě ruce na p. míru pravého. Let. 77. Nyní jeho rada na p. mi přišla. V. Málo p-ti o Bohu mají. Hus I. 77. — P. = pověsť. P. zlú po sobě ostaví. Let. 496. — P. = památka. Z. wit. 134. 13. Ktož jich (muk) p. zname- nají. Výb. II. 24. To jest ten červ, jenž neumře: p. v svědomí skutku zlého; Takáť jim jest od zákona ustavena paměť, so ein Denkmal. Št. Kn. š. — P. = svědectví. Aby ta p. napsána byla Půh. II. 626. Kteřížto na ty silnice vyjevše pilně ohledali, i také p. lidskú o tom slyšeli. Arch. V. 540. Cf. Jg. H. 1. 722. — P. = mysl. Když Boha nemá na p-ti. Št. Kn š 162. — P. = pozor. Té noci bylo poručeno, abychom se měli na p-ti Mus. 1888. 383.