1. Pamětník
1. Pamětník, a, m., kdo pamatuje, ne- zapomíná, wer lange gedenkt. Budu toho p-kem. Us. — P., souvěký svědek, gleich- zeitiger Zeuge, Gedenkmann, m. Jsou toho p-ci, kteří ten kříž vídali. Har. O takovém boji není v Čechách pamětníkuov. Let. 69. Tomu niet pamätníka. Mt. S. Toho času nebylo p-kův, aby Čechové tak hrdinské tažení Činili. Kn. Za jehožto počátku pano- vání byl jest takový pokoj, že pamětníků nebylo takovému upokojení ve všech zemích. 1471. Mus. 1847. II. 2. 186. (Zb.). — Br., Sych., D., Vrat., Plk. — P., ves u Chlumce nad Cidlinou. PL.