Pancíř
Pancíř, e, m., pancéř, zbroj na celé tělo proti brani nepřátelské, brnění, krunýř, Panzer, m. V., D., Troj., Kom. P., ze střlat. pancerea, byl prvotně železná ochrana na břicho (pancia). Slovo toto vyskytuje se ku konci 14. stol. Jir. Mějechu brně na sobě takéž jako pancieře železné. ZN. V p. odíti, připraviti koho, D.; p. nositi, v pancíři vál- čiti. Vz S. N.