Panic
Panic, e, m., pl. panicové, vok.sg. pa- niče; od pán, vz -ic. Paniče vítaj! Žk. 334. — P., svobodný mládenec, zvl. vyššího stavu, neženatý, ein lediger Junggesell. V., Dal., St. skl., Leg. — P., kdo ženy nepoznal, der Junggesell. On panicem, ona panna není. Kom. On v čistotě živ byl a panicem zůstal. V. — Kom., St. skl. — Jg.