PannaPanna =
děvice; svobodná osoba. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 413., 414, IV. 3. 2. 429., 430. Muži, panenko, jinačí nejsou. Sá. Co je po studýnce, dyž v ní vody néní, jako po panence, dyž v ní lásky néní; Každá p. blázen, co pacholkům věří, Ja pozná prý, pozná, která je panenka, hlava uče- saná jako laštověnka. teš. P. 214., 307., 472. Cf. Kázati komu. U panny je ctnota jako kůsek zlata, třa ju nad diamant šanovať. Sš. P. 393. P. pri čnosti bohatá je dosti. Glč. II. 110. Vaz sobě od panny přízeň za zlato. Výb. I. 925. Stará panna, které vody nejdřív dojde, tu pije (béře, koho dostane). Us. Která panna hocha má, že je vždycky bledá. — Pís. Cf. Zř. zem. Jir. 465., 695. —
P. =
která čistotu zachovala. Ó Doroto,
panno čistá! Vyb. II. 17. Narodil se z čisté
panny. Št. Kn. š. 12. Panna som já, panna
mezi panenkami, ako ten mesiačik mezi
hviezdičkami. Koll. Zp. I. 70. P. nečistá je
obnošená mošna, udeřila svou čistotou o ko-
mín, je čistotná jako hrách u cesty. Us. Ta
je čistou pannou — když se vyštije. Us.
P. z bezu = kurva. Vondrák. —
P. klášterní.
Cf. Tov. 81. —
P. u kola = špice, Speichen.
Černi. —
Panenka či stojánek soustružní
(čásť vřeteníku), die Docke. Vz Věř. II. 57.
P. přední, zadní. Šp. —
Panenky hadové =jaštěřice. Němc. IV. 424. —
Panenka =
sva-
zeček žíní v kartáči. Us Rsck. —
Panenka
u promývacího stávku, das Stellklötzchen.
Hř. —
P. =
nástroj k tlučení země. NA.
III. 147. —
P. =
mladá krůta. Us. —
Pa-
nenka = papírová zlatka. Us. Kšá., Rgl —
P. Vyšívání na křivé panny, druh vyšívání. Mor. —
Panenka lnu =
obvláček. Us. Hk. —
Panenka = vlčí mák, papaver rhoeas. Rstp. 60. Panenky v háji = srdéčka, de- clitia, u N. Bydž. Kšť.; nigela damascena. Dlj. 48. Panny Marie korunka, len, líčko, pláštíček, růže, slze. Mllr. 9., 10., 12., 14., 40., 110. —
P. stará = čejka. U Klat. Rgl. —
P. hrad. Tk. Žk. 166., Let. 56.