Panování
Panování, n., panství, das Herrschen, Regieren, die Regierung, Herrschaft. V. P. jednoho: samovláda, monarchie. P. násilné. Har. Za panování Kroka, krále Karla. Har. Za panování knížete N., lépe : za vlády kní- žete N., za knížete N. Vz Abstrakta. Pk. Modu v p. uvésti. Dch. P. a moci něčí pod- dánu býti. V. Žádostivý p.; žádosť p. V. P. svému něco podmaniti. Háj. Veliké p., veliká starosť. Rb. Obyčejem p. pohanského. Chč. 444. — P., v staročeském právě čásť exekuce. Wenn der Sachfällige in 14 Tagen nach Fällung des Urtheiles die schuldige Summe nicht erlegte, dann folgte nach der úmluva das erste panování, nach diesem in 14 Tagen der zvod; zahlte er 4 Wochen nach dem zvod nicht, dann folgte das zweite p., nach ihm der odhad, nach diesem das 3. und 4. p., bei welchem die Einführung in den wirklichen Besitz erfolgte. Die ersten drei p. gaben zwar ein vorläufiges Recht auf den Besitz dem, der den Process gewann, aber nicht auf den Fruchtgenuss, desshalb hiessen sie jalové, plané, und erst das 4, pa- nování war das plné, dokonalé, platné, po- j slední, weil nach demselben das Gut dem Gewinner des Processes übergeben wurde. Gl. 222. Vz tam více. Jalové, když, kdo je vede, dědin ještě neužívá; plné, když užívá. Výb. I. 994. Vz Vš. 74., 82., 83., 179., 200., 202., 357.; Arch. II. 499., 500., 501., 506.; Pr. 1869. 785., 786.; Exekuce., S. N.