Pantun
Pantun, u, m. = druh malajských básni- ček skládajících se obyč. ze čtyř trochej- ských řádků. První dva řádky dávají obraz z přírody, poslední dva jeho potah k životu. Užívají ho ve společnosti. Na první p. musí jiný společník posledním řádkem prvního počíti, a to jde tak dále, až jeden z po- sluchačů umře t. j. žádného vhodného p-nu pověděti nemůže: abab, bvbv, cdcd . . Když je měsíc v plné kráse, Proč se sám na nebi třpytí? Tys tak slavný, povídá se, Proč pak hledíš se jen skrýti? Proč pak hledíš se jen skrýti, Fialinko, pod lístkama? Kdo je dobrý, sám si svítí, Sláva slaví sebe sama. Sláva slaví sebe sama ......... Tč.