BubenBuben. O původu slova, cf. (íb. H. ml. I. 46. Nebudem dobrý, nebudem, kým ma ne- obdrú na buben; keď budú na mne (mně) bubnovať, potom len budem slubovať. Slov. Zátur. Chwalte gey (Hospodina) w bubnye a w warhanyceh. XV. stol. Dob. Dur. 200. — B. =
prkenný) plot za kuželkami, který za- držuje kouli. Phľd. 1893. 688.