Párati
Párati, párám a páři = drápati, drbati však hloube než po vrchu, kratzen, aufreis- sen, wühlen ; rozbírati šití n. tkání, auftren- nen ; nějaké drobné dílo dělati, tändeln, fasern, zaudern. Jg. — abs. Krejčí šije, časem i párá (páře). Kom. J. 504. Jeden šije, druhý párá (co jeden udělá, druhý zkazí). Rovně mu párať jako šíť. Prov., Jg. Co tam dycky pořeš ( = páráš = dovádíš; pářeš)? Na Ostrav. Tč. — co, koho. Hrom tě páral, osle. Us. Lodí vodu páře. L. P. zuby (aus- stochern), Ros., šev, D., skopce, Us., peří (dráti). Jg. — co čím: zemi pluhem, L., skopce nožem. — po čem, jak. Párá se mu to po švu. Nechce se mu to po švu p. (když se co nedaří po vůli). Ros. — se. Co se tam tak dlouho páráš (meškáš)? Tu se tak párám (ničemnou práci konám). Us. Děti se párají. Us. (Bolesl.). A ty Bártku nepárej se. U Rožn. na Mor. Kda. Nepárej se tak (ne- dělej to tak zdlouhavě). Us. Šg. — (se) v čem. Jiní párali v ohni. Kom. Lékaři párali se v nečistotách. Kom. P. se v zu- bech, v nose. D. V cizím neštěstí všetečně se nepárej. Kom. Počali někteří jako v lejnu párati se. Bart. 303. 3G. — co, se u čeho, kde. Solf. — se s čím. Nač se s tím páráš (obíráš, hmoždíš) ? P. se s ptáky. Ros. Ne- párej se s tím (nezdržuj se). Us.