Parom
Parom. Mkl. Etym. 244 Když Slovák hněvaje se komu zlořečí, aby ho hrom za- bil, říká: Perou tě zabil, trestal, vzal, me- tal, páral, choď do paroma, parom v jej materi, parom ti do srdca, parom do tebe! Koll. Zp. L 407., 7, 6. Kde tam ideš do paroma! Kde si bol u paroma? Na kýho p-ma jest ti to? Ib. I. 407. Kýho paroma's to urobil? Čo ta p. vleče? Idz do p-ma! Rr. MBš — Pozn. Polákům bližší Slováci ku př. ve Špiši, Saraši říkají perun, peron, ostatní častěji parom. Koll Zp. I. 407. Vz Perun — P. = pohanský bůh hromu a blesku. Slov. Slav. Za boha Paroma ne- smela žiadná v dome samotna býť postiel- kyňa. Koll. Zp. I. 5.