Pas
Pas, u, m., z lat. passus, úžina, úzká cesta, prosmyk, der Engpass. Osadili mu Řekové jeden pas aneb cestu, aby dále táhnouti ne- mohl. V. Na pasích všude na ně číhali. Kom. Býti komu na pasích (číhati, čekati, pozo- rovati). Rk. — P., průchodní, průvodní list. D. Pass, Passbrief, Freibrief, m. Víra, láska, naděje pas pro svět i nebe je. Slez. Tč. — P., průchod, průchodiště, der Durchgang,
Pass. Někomu svobodný pas propustiti; pas
skrze zemi dáti. V. Pas a glejt. Kom. — P. = pá, fr. Pas de deux (padedö), tanec dvou. Rk.